Romana žije se svým partnerem a dětmi v bytě v malém městě. Jejich dcera Anička trpí mentální retardací, epilepsií a má omezenou pohyblivost pravé poloviny těla. Její stav vyžaduje neustálou péči a každodenní cvičení, aby si udržela naučené dovednosti.

Na jedné z našich přednášek pro pečující Romana vyjádřila svůj pocit vyčerpání z neustálé péče o postižené dítě a malé miminko. Její den byl naplněn logopedickými cvičeními s Aničkou, protahováním jejích svalů a zároveň péčí o malého Patrika. Bylo zřejmé, že Romana potřebuje podporu, aby mohla tuto náročnou situaci zvládat.

David je člověk mnoha zájmů a aktivit. Pracuje hned na třech místech – v technických službách, v Kyjovských novinách a v prádelně domova Horizont. „Mám tři práce,“ říká hrdě David. „V úterý a ve čtvrtek chodím do technických služeb, do Kyjovských novin už chodím sám, nemusím s doprovodem. A v Horizontu třídím prádlo.“

Kromě práce se David věnuje i svým koníčkům. Rád se prochází po cyklostezce, čte knihy, poslouchá hudbu a sleduje sport, zejména hokej. „Fandím na mistrovství světa,“ říká s nadšením. „Teď mě to sice nepotěšilo, že Česko prohrálo na samostatné nájezdy 2:1, ale to se stává.“

David také rád tvoří v dílnách. „Mám dvě dílny, keramiku a košíky,“ vysvětluje. Tyto aktivity mu přinášejí radost a pocit užitečnosti.

Ivona nikdy neskrývala, že život s handicapovaným synem není jednoduchý. Naučila se s tím žít a udělá všechno pro jeho pohodu a spokojenost, i když se musela vzdát mnoha svých snů a tužeb. Nejtěžší pro ni a jejího manžela bylo přijmout realitu a vyrovnat se s ní psychicky i emocionálně. Navzájem si však vždy byli oporou, takže se jim to podařilo. Jak ale sama říká: „Na 100 % se s tím nesrovnáte nikdy. Každý přece chceme mít zdravé dítě.“

Martin pracuje jako uklízeč a moc ho to baví. „Rád bývám se svými kolegy z údržby,“ vypráví a dodává, že kromě toho chodí vypomáhat i do prádelny.

Spolu s dalšími kamarády bydlí Martin v podporovaném bydlení v domově Horizont, kde mu vyhovuje, že si řadu činností zvládne obstarat úplně samostatně nebo s dopomocí vychovatelek či asistentek. Sám si umí nakoupit a dokonce i uvařit, nejraději míchaná vajíčka. Se svou domácností a s bydlením celkově je moc spokojený. Je rád, že má pořád kolem sebe kamarády, se kterými tráví volný čas: „Hrajeme hry, posloucháme písničky, někdy zajdeme na diskotéku, díváme se na hokej, teď právě na mistrovství světa a fandíme Čechům,“ říká.

Martin je vášnivý sportovec. Nejen že se na sport rád kouká, ale jako obránce hraje fotbal nebo hokejbal. Dalším jeho koníčkem je poslouchání písniček, třeba od Marka Ztraceného, rád si zazpívá a nově se začal učit hrát na kytaru. Momentálně cvičí písničku Okoř. „Zatím mi to moc nejde, ale postupně se to zlepšuje,“ směje se.

S kamarády byl Martin dokonce i v zahraničí. „Se školou jsme jeli do Chorvatska a do Itálie,“ vypráví a rád vzpomíná na to, jak si to tam společně užili.

Alespoň jednou za týden chodí Martin navštívit svou maminku. Rád jí pomáhá a stará se tam o zvířata. „U mamky máme psa, čtyři koťátka a dvě kočky,“ vypráví a sní o tom, že jednou by chtěl mít vlastního pejska. Martin má také dva sourozence, bráchu Toma a sestru Simonku, kteří za ním občas přijedou, nebo se sejdou u maminky. Rodina a kamarádi jsou pro Martina velmi důležití. „Jsem hrdý na Anetku, mamku, sourozence a kamarády,“ říká. Pomáhá jim a oni zase pomáhají jemu.